V0184045 „Dostalo se mi hned po narození pěti jmen - Christian, Bernhard, Karl, Franz, Wenzel. Do jisté míry stylově: k podobě statusu sanatoře dra Kohlera, tedy pětihvězdičkově. “ Ve své knize autor zachycuje víc jak tři čtvrtě století života plného „hopů“, řečeno jeho vlastními slovy. Života muže, kterého osud položil do zlaté kolébky bohaté, staropražské rodiny s německým personálem, aby se mu za to v dalším běhu času a společenských proměn náležitě pomstil. Nevhodný původ byl příčinou toho, že po studiu na stavební průmyslovce se teprve až na rozhraní 60. a 70. let dostal na žurnalistiku. „Byl bych pravděpodobně mohl sedět co posluchač spolu se svou vnučkou. Nejen studium při zaměstnání této okolnosti bránilo. “ Vedle své redaktorské práce v podnikových technických časopisech publikoval své literární pokusy v Listech či v Nakladatelství pro děti a mládež. Dílo Kristiana Mikulejského velice osobitým způsobem reflektuje události minulého století. Autor uráží, pošklebuje se, šaškuje, tvrdě útočí i sprosťačí – aby si čtenář nevšiml, že s ním lomcuje bezmocný vztek. Ale i smutek za ztraceným rájem dětství, za pošlapanou noblesou a deformovaným charakterem české společnosti. Svérázný, často absurdní humor, nadsázka a karikatura buď šokují, nebo mnohdy zůstanou nepochopeny. Text je plný hry se slovy a pojmy, prolínání skutečnosti s fantazijními představami. „Potřebuji, aby se tam objevilo srdce i rozum. Některé drasťáky pokládejte za zkoušku čtenáře“. Celým dílem prostupuje fascinace ženou. Od obdivného uctívání matky, chlapeckého poblouznění půvabnou vychovatelkou, až k mnoha erotickým dobrodružstvím, provázejícím autorův život až do stáří. K. M. : „Kniha je mrtva? Ať žije kniha! (Čím asi nahradit třetí předžaludek přežvýkavců!)“.