Studie mapuje vývoj státního úřednictva od reforem provedených v polovině 18. století a to s hlavním důrazem na zahraniční službu monarchie. Zde se především jedná o organizaci a strukturu v rámci centrální instituce Státní kanceláře a později Ministerstva císařského a královského domu a zahraničí. Nejrozsáhlejší kapitola je zaměřena na vysoké úředníky konceptní služby a s pomocí archivních pramenů, pamětí a dalších dostupných zdrojů mapuje jejich kariéru ve státní službě. Vzhledem k nezbytnosti dosažení potřebného vzdělání je část práce věnována i nezbytné výchově a vzdělávání adeptů zahraniční služby.