Příběh o nesvobodě, lásce a posedlosti, i o tom, jak se daří zlu, když moc je slepá Píše se rok 1928. Do nervového sanatoria na dánském venkově přijíždí z Vídně doktorka Hannah Neumannová. Jejím úkolem je zastavit opakující se sebevraždy, s nimiž si tým rigidního ředitele neví rady. Hannah studovala u samotného Freuda a ve staromódně fungujícím sanatoriu začne praktikovat psychoanalýzu. Společně s ambiciózní zdravotní sestrou Dagmar se pouští do takřka detektivní práce a záhy zjistí, že ke všem úmrtím došlo za úplňku. Celou dobu však musí čelit skepsi, kterou její práce vyvolává mezi kolegy, a hledá útěchu v rodícím se milostném vztahu, jenž se jí nakonec stane přítěží. Co měly společného čtyři mladé ženy, které se utopily v jezeře? Jaké tajemství skrývá němá pacientka, již trápí hlasy linoucí se ze zdí sanatoria? A kolik úplňků Hannah a Dagmar přečkají, než dojde k další tragédii?.