Oproti hojně dochované hudbě duchovní je instrumentální tvorba domácích autorů v Praze první třetiny 18 století vyslovenou vzácností Bezmála dvacet instrumentálních skladeb Antonína Reichenauera patří k těm nejvýznamnějším z nich Reichenauer působil jako hudebník v kapele hraběte Morzina, kde po Johannu Friedrichu Faschovi převzal roli domácího skladatele Excelentní úroveň kapely dokládají pravidelné kontakty hraběte s A Vivaldim; toho angažoval jako svého „maestro di musica in Italia“ a Vivaldi Morzinovi dedikoval mj svůj opus 8 obsahující slavné Čtvero ročních dob Raritnost Reichenauerových virtuosních koncertů je ještě podtržena jejich extrémní technickou náročností, která dokládá zdatnost tehdejších hráčů v kapele – a tu si pochvaloval i sám Vivaldi! Kdekterému hudebníkovi by šly tyto koncerty i dnes „přes prsty“ Ne tak „mágovi“ Sergiu Azzolinimu a dalším sólistům této nahrávky Ti společně se souborem Collegium 1704, který se výrazně etabloval nahrávkami vrcholných děl J D Zelenky, podávají Reichenauerovy koncerty s temperamentem a energií této muzice vlastní Barokní koncerty Antonína Reichenauera – ani Vivaldi by se za ně nestyděl