Klasik českého realismu je v tomto svazku České knižnice představen jako myšlenkově originální autor mnoha poloh: jako humorný idylik s respektem k venkovským tradicím, jako kritický realista, který vyhroceně prožívá střetávání odcházejícího vesnického světa s moderní průmyslovou civilizací, ale i jako zcela moderní spisovatel, který je schopen pro pojmenování nových společenských problémů nalézat nové postupy. Raisovy povídky zobrazují nejen idylickou, ale také odvrácenou tvář českého venkova, hrabivost, necitelnost a sobectví. Svazek přináší výbor z Raisových souborů Výminkáři (1891), Horské kořeny (1892) a Potměchuť (1892).