Sbírka politických úvah, projevů a rozhovorů, které autorka publikovala v období od jara 2014 do podzimu 2015 na nezávislých internetových serverech. Sama tvrdí, že pro tištěné deníky a časopisy jsou její texty „příliš silné kafe“. V předmluvě sbírky spisovatelka vysvětluje, proč místo dalšího románu píše aktuální texty reflektující současnou dobu a neváhá se účastnit i demonstrací. Věří, že: „Spisovatel nemá být povýšen nad nic, čím jeho národ prochází, pokud nechce být považován za zbabělce. “ Lenka Procházková (1951) dnes patří k nejvýraznějším českým prozaikům. V první fázi tvorby byly její knihy a články šířeny jen v samizdatu a publikovány v zahraničí (Růžová dáma, Oční kapky; Smolná kniha; Jan Palach a povídkové sbírky: Tři povídky; Přijeď ochutnat a Hlídač holubů). Ani po roce 1989, kdy přestala být zakázanou autorkou a okruh jejích čtenářů se rozšířil, se však nevzdala vysokých nároků na kvalitu vlastní tvorby a zachovala si absolutní svobodu při výběru témat a ve způsobu jejich zpracování: Pan ministr; Šťastné úmrtí Petra Zacha; Zvrhlé dny; Jak si stojej nebožtíci (fejetony, spoluautor Aleš Pejchal); Dopisy z Bamberka (fejetony); Beránek (historický román o Ježíši z Nazareta); Zavři oči (pohádky); Zpráva spolku Šalamoun (dokument o stavu justice v ČR); Narušitel (román z diplomatického prostředí); Slunce v úplňku (románově zpracovaný příběh Jana Palacha); Zvonek a pak chorál (knižní rozhovor vedený Ivou Pekárkovou); Za Fidelem na Kubu (cestopisný román ze současné Kuby). Autorka napsala i řadu rozhlasových, televizních a divadelních her. Její fejetony, komentáře a další aktuální politické texty vyšly ve sbírce Bílý klaun (2014) a nyní v titulu Nejsou to bohové!.