Adventní příběh známého norského spisovatele ocení čtenáři od 9 do 90 let. Hlavní hrdina Jáchym se snaží objasnit záhadu kolem zmizení dívky Elisabet, která se vydala na cestu časem i prostorem do Betléma, kde se právě narodil Ježíš. Když vzhlédla, spatřila mezi stromy zářící stvoření. Elisabet vykulila oči, protože bytost, která před ní stála, nebyla ani zvíře, ani člověk. Z dlouhé košile, bílé jako srst beránka, vyrůstala dvě křídla. Elisabet se sotva začala seznamovat se světem, ale hned pochopila, že to světlé stvoření je anděl. Obrázky andělů už viděla v knížkách i na pohlednicích, ale ve skutečnosti ho teď spatřila poprvé. „Neboj se,“ řekl anděl mírným hlasem. Vypadalo to, jako by se vznášel čtvrt centimetru nad zemí. Pokračoval: „Řekl jsem ‘neboj se’ jen pro jistotu. Neukazujeme se vám lidem moc často, a tak je lepší vás předem uklidnit. Zpravidla vás totiž náramně vyděsí, když se před vámi objeví anděl. “ Elisabet se znenadání rozplakala, ale ne proto, že by se snad bála andělů. Ani proto, že se uhodila. Sama zprvu moc nechápala, proč brečí, teprve až když zavzlykala: „Chtěla jsem… pohladit beránka. “.