Kniha pojednává o fantasknu a fantastičnu v uměleckém (malířském) díle. Teoretická studie chápe fantaskno jako výtvor ducha, jako způsob odrazu předmětné, společenské skutečnosti. V ideovém smyslu má v umění funkci estetickou a magickou. Kniha v historickém nástinu ukazuje na obrazových přílohách dějepisu umění příklady vývoje fantaskního umění. Zkoumá námětové okruhy, zjevy a etapy tohoto imaginativního umění i motivaci tvorby umělců. Uvádí i výklad obrazů z hlediska psychologů a psychiatrů, kteří se na diagnostiku výtvarných projevů (např. pod vlivem drog apod. ) specializují.