Už dlouho víme, že věta „Platón je filosofie a filosofie je Platón“ je významná a smysluplná. Myšlení přece zakládá a vymezuje důstojnou lidskou přítomnost ve světě, způsobilost lidí žít s radostí a zaujetím, konat vše, co má pro ně význam a hodnotu, a nacházet při všem svém počínání spolehlivou cestu. Umožňuje a vede duchovní život lidí jako stále znovu uskutečňovanou životní orientaci. Vytyčuje lidem jejich základní životní úkol, péči o vlastní duši, o způsobilost vidět, rozlišovat a rozumět, a zároveň také vyzvedá péči o vlastní tělo jako o nepostradatelný příbytek duše. Takto Platón nachází, že nic z toho, co lidé podnikají, by se nemělo dostat z dosahu krásy, dobra a pravdy, a že tedy vláda Eróta, přítomnost touhy a schopnost lásky, představuje moc a sílu, bez které se člověk nemůže obejít a dokáže vykonat jen málo.