Jediný člověk, kterému si troufáš věřit, ti lže Kate strávila posledních patnáct let ve válečné zóně Psala reportáže o nenávisti a brutalitě, teď se však vrací domů Ne z vlastního rozhodnutí, ale protože jí zemřela matka Pohřeb už nestihne; sestra jí dala vědět pozdě Vlastně ji to ani neudivuje, nikdy neměly dobrý vztah V rodném domě by se měla cítit bezpečně, ale opak je pravdou Všude na ni doléhají děsivé vzpomínky V sousední zahradě vídá dítě, které by tam podle všeho nemělo být Dějí se jí věci, které jsou velmi podivné a znepokojivé A tehdy začne Kate pochybovat, jestli se nepomátla Nemá se komu svěřit S kým se poradit Sestra nepřichází v úvahu, ta utápí v alkoholu žal nad tím, že před pár lety zmizela její dospívající dcera Ještě že je tady sestřin manžel Paul, ten jediný je aspoň trochu nápomocný Přesto se Kate ocitá na pokraji zoufalství Neví, jestli je to, co vidí, skutečnost, nebo výplod její mysli Jako by už nic nebylo takové, jakým se jeví Dochází k jediné jistotě – že něco je zatraceně špatně Zbývá otázka, jestli v sobě bude mít dost síly odhalit pravdu