Povídky severokorejského Solženicyna inspirované skutečnými příběhy „Než vkročíš na kamenný most, vždycky nejdřív zadupej, abys zkusila, jestli tě unese Tak znějí pravidla života v Pchjongjangu“ Kim Ir-sen a po něm Kim Čong-il vládli lidu Severní Koreje pevnou rukou a ani na chvíli nenechávali nikoho na pochybách, že komunistická diktatura chce pro všechny jen to nejlepší Povídky severokorejského autora známého pod přezdívkou Bandi, které vznikaly v letech 1989 až 1995 a byly následně propašovány za hranice, tuto masku strhávají Nešťastné osudy jejich protagonistů svědčí o krutých praktikách režimu, pro nějž lidský život nic neznamená – Jedná se o vůbec první soubor protirežimních povídek žijícího autora, který se podařilo propašovat ze Severní Koreje Totožnost autora se z pochopitelných důvodů přísně tají a pod sbírkou sedmi povídek je podepsán pseudonymem Bandi, což v korejštině znamená „Světluška“ Kniha vzbudila velký ohlas v zahraničních médiích, vyšla již ve více než třiceti zemích (Velká Británie, USA, Polsko, Francie, Rusko, Portugalsko, Japonsko, Německo, Řecko atd) Sjednocujícím tématem sbírky je kromě místy až satirické kritiky stranických praktik a zoufalého každodenního boje za špetku lidské důstojnosti také autobiografický motiv deziluze těch hrdinů, kterým osudové události náhle otevřou oči a oni spatří děsivou realitu propagandistických lží – jako se to údajně stalo autorovi samému, když ho strádání a úmrtí řady blízkých během hladomorů na počátku 90 let přivedlo k rozhodnutí vylíčit v umělecké prozaické podobě pravdu o severokorejské společnosti a pokusit se ji ukázat světu