Opereta o 3 dějstvích Historická rozhlasová nahrávka z roku 1958 OSOBY A OBSAZENÍ Hrabě Milan Mikolić ZDENĚK ŠVEHLA Baronka Sofija, jeho matka VALJA PETROVÁ Hrabě Nikola Mikolić, jeho syn MILOTA HOLCMAN Baron Bogdan Lukovać JAROSLAV POSPÍŠIL Franjo Svečak, velkoobchodník jižním ovocem JOSEF BEK Julja Rella, herečka EVA ŠENKOVÁ Mizzi Müllerová, bývalá primabalerína vídeňské dvorní opery LÍDA SLANÁ Líza Müllerová, její dcera VĚRA MACKŮ Jermenski, ředitel divadla BEDŘICH ULRICH Nessa Marko, herečka VĚRA NÁCHODSKÁ Kvirin, správce u barona Bogdana MARTIN RAUS Titus Malzer, bývalý divadelní nápověda JINDŘICH DOLEŽAL Truda DRAHOMÍRA HŮRKOVÁ Iwo JAN SOUMAR Sluha JAROSLAV SYNÁK Činoherní sbor Československého rozhlasu v Praze, umělecký vedoucí Jaroslav Synák Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze, sbormistr Miroslav Matějo Pražský rozhlasový orchestr Vlastislav Antonín Vipler Nahráno v Československém rozhlase v Praze v roce 1958 Vinobraní je třetí opereta OSKARA NEDBALA (1874–1930) Po shovívavě přijaté prvotině Cudná Barbora a obrovském úspěchu, jaký zaznamenala jeho Polská krev, se Nedbal ocitl v situaci, kterou dobře vystihl jeden z kritiků: „Velký úspěch zavazuje Skrývá však také dvě nebezpečí Buď se autor pokouší úspěch zkopírovat, nebo zamíří příliš vysoko“ Polská krev zaujala námětem, který na jeviště vídeňského Carlova divadla, kde se 25 října 1913 uskutečnila premiéra, vnesl dávku slovanského exotismu, v Nedbalově provedení přivítaného jako „transfúze vídeňské operety“ U slovanského prostředí tedy Nedbal zůstal i tentokrát Volba Chorvatska jako dějiště Vinobraní se připisuje libretistům, kteří vyšli vstříc skladateli, jehož vábila možnost využít rytmů jihoslovanských tanců V Polské krvi s úspěchem uplatnil polonézu, mazurku a krakowiak, ve Vinobraní posloužil k vystižení lokálního koloritu tanec, spjatý se slovanským jihem (Srbskem, Chorvatskem, Bosnou) pod názvem kolo