Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. „Otevři oči. “ Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť „mužské“ války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život.