Publikace přináší první celistvé zpracování dosud málo známé oblasti naší historie – československé folkové hudby sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Protože folková hudba v této době oscilovala mezi povoleným, trpěným a zakázaným uměním, lze na ní ukázat limity normalizačního systému jako takového. To je vlastní smysl textu, jenž je vystaven na spojení chronologických kapitol s tematickými mikrosondami (Sekce mladé hudby, Folková Lipnice, Šafrán atd. ). Text čerpá z mnoha typů nashromážděných pramenů (archivní dokumenty, rozhovory, nahrávky písní, dobová beletrie a periodika atd. ), v drtivé většině dosud nepublikovaných, které podrobuje kritické analýze.