Slovo DŮCHODKYNĚ vyvolává mnohé představy, a ne všechny jsou příjemné. Rychle prchající čas, vysedávání v čekárně u lékaře, v lepším případě mnohdy až únavné hlídání vnoučat a nahrazování funkce rodičů. Marcela Mlynářová živě a poutavě přibližuje jinou, svou verzi ženy po šedesátce, která je babičce na plný úvazek značně vzdálená. Zbavená pout stereotypního zaměstnání, nikdy nekončícího zajišťování chodu domácnosti, nevděčné výchovy dětí a manžela, který si pod tlakem zbytku mízy našel (podle autorky bohudík) mladší ženu, má čas na sebe i na své záliby, je vyzbrojena šarmem i elegancí, a především díky životním zkušenostem schopností vnímat svět kolem sebe s humorným nadhledem. Autorčiny úsměvné a s lehce provokujícím sarkasmem podané příhody věrohodně potvrzují, že není podstatný věk, ale přístup k životu.